Neum
Hlavní křižovatka v Neumu Neum je město v Bosně a Hercegovině ležící na pobřeží Jaderského moře. Jako jediné město této země leží u moře, v úzkém koridoru, který Bosna a Hercegovina má. Žije zde 1993 obyvatel, s okolím 4200. Obyvatelstvo města je chorvatské národnosti, ostatní národnosti zde tvoří pouze zanedbatelnou menšinu.
Okolí Neumu rozdělilo Chorvatskou Dalmácii v současnosti již podruhé. Poprvé byl Neum, tehdejší součást Dubrovníku, přidělen Osmanské říši, aby bylo zajištěno, že právě Dubrovník nebude hraničit s Benátskou republikou.
V září 1932 byla otevřena první škola na území općiny Neum. Nenacházela se však ve městě samotném, ale v nedaleké vesnici Hutovo. Nespokojenost s královským jugoslávským režimem v 30. letech rostla postupně i v Neumu. Ve volbách do jugoslávské skupštiny v roce 1938 město zvolilo Chorvatskou selskou stranu.
V roce 1941 byl vyhlášen Nezávislý stát Chorvatsko, které řídili ustašovci. Neum byl administrativně přičleněn k župě Dubrava, v roce 1944 byl součástí župy Hum. Dále od moře, v oblasti obcí Hutovo a Gradac probíhaly ostré boje mezi partyzány a fašistickým vojskem. Střety probíhaly především o strategicky významný Vukov klenac.
Město se začalo rozvíjet po roce 1945 spolu s celým dalmatským pobřežím tehdejší Jugoslávie. Rozhodnutím komunistické vlády bylo jako jediné na pobřeží připojeno k Bosně a Hercegovině. Tato skutečnost však měla víceméně pouze administrativní charakter, vzhledem k tomu, že hranice mezi svazovými republikami SFRJ nebyly běžně označovány. V 80. letech se město nemile proslavilo kvůli aféře Neum a luxusním vilám tehdejších představitelů bosenské republiky.
Od 60. let 20. století trpí především oblasti okolo Neumu poklesem obyvatelstva v souvislosti s relativně nízkou úrovní rozvoje těchto oblastí. Většinu pracovních míst v samotném Neumu zajišťuje právě turistický průmysl.
Skutečnost, že Bosna a Hercegovina díky zisku tohoto území po rozpadu Jugoslávie de facto rozdělila sousední Chorvatsko na dvě části, způsobila, že se vláda v Záhřebu rozhodla vybudovat most z města Kleku na poloostrov Pelješac, čímž by spojila obě části státu a odpadla by tak potřeba tranzitu přes území města Neum. Bosna a Hercegovina proti projektu opakovaně protestovala, nicméně 26.7.2022 byl Pelješacký most zprovozněn.
Okolí Neumu rozdělilo Chorvatskou Dalmácii v současnosti již podruhé. Poprvé byl Neum, tehdejší součást Dubrovníku, přidělen Osmanské říši, aby bylo zajištěno, že právě Dubrovník nebude hraničit s Benátskou republikou.
V září 1932 byla otevřena první škola na území općiny Neum. Nenacházela se však ve městě samotném, ale v nedaleké vesnici Hutovo. Nespokojenost s královským jugoslávským režimem v 30. letech rostla postupně i v Neumu. Ve volbách do jugoslávské skupštiny v roce 1938 město zvolilo Chorvatskou selskou stranu.
V roce 1941 byl vyhlášen Nezávislý stát Chorvatsko, které řídili ustašovci. Neum byl administrativně přičleněn k župě Dubrava, v roce 1944 byl součástí župy Hum. Dále od moře, v oblasti obcí Hutovo a Gradac probíhaly ostré boje mezi partyzány a fašistickým vojskem. Střety probíhaly především o strategicky významný Vukov klenac.
Město se začalo rozvíjet po roce 1945 spolu s celým dalmatským pobřežím tehdejší Jugoslávie. Rozhodnutím komunistické vlády bylo jako jediné na pobřeží připojeno k Bosně a Hercegovině. Tato skutečnost však měla víceméně pouze administrativní charakter, vzhledem k tomu, že hranice mezi svazovými republikami SFRJ nebyly běžně označovány. V 80. letech se město nemile proslavilo kvůli aféře Neum a luxusním vilám tehdejších představitelů bosenské republiky.
Od 60. let 20. století trpí především oblasti okolo Neumu poklesem obyvatelstva v souvislosti s relativně nízkou úrovní rozvoje těchto oblastí. Většinu pracovních míst v samotném Neumu zajišťuje právě turistický průmysl.
Skutečnost, že Bosna a Hercegovina díky zisku tohoto území po rozpadu Jugoslávie de facto rozdělila sousední Chorvatsko na dvě části, způsobila, že se vláda v Záhřebu rozhodla vybudovat most z města Kleku na poloostrov Pelješac, čímž by spojila obě části státu a odpadla by tak potřeba tranzitu přes území města Neum. Bosna a Hercegovina proti projektu opakovaně protestovala, nicméně 26.7.2022 byl Pelješacký most zprovozněn.
Mapa - Neum
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HR | Chorvatština (Croatian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |